Domácí měření tlaku? Více než třetina lidí si výsledky zapíše špatně

Většina lidí si myslí, že měření tlaku je jednoduchá věc. Opak je ale pravdou. Jak vysvětlil na konferenci o telemedicíně konané na půdě Poslanecké sněmovny profesor Aleš Linhart, nejenže si tlak většina lidí doma měří špatně, ale i výsledky z měření v ordinaci jsou zavádějící. Tlak se totiž během dne mění a jednorázové měření může problém zkreslit. Řešení? Domácí měření po instruktáži odborníka a používání telemedicíny (sledování pacientů na dálku) na zpracovávání dat.

ČR patří k zemím s jedním z nejvyšších výskytů vysokého krevního tlaku na světě. Když se podíváme na dospělou populaci, tak jím trpí 40 procent mužů a přes 30 procent žen. Dvě třetiny pacientů o problému vědí a také se léčí, kontrola je ale stále jen u třetiny,“ upozorňuje profesor Linhart z II. Interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Na kardiovaskulární onemocnění u nás umírá 43 mužů a 47 procent žen – přes 500 mužů na 100 tisíc obyvatel pak ročně zemře na choroby způsobené právě hypertenzí. Na kardiovaskulární onemocnění spotřebujeme ročně přes 66 milionů balení léků a stojí nás téměř devět miliard korun. Zlepšit péči proto může ušetřit nemalé prostředky – je ovšem třeba spolupracující pacient.

„Krevní tlak kolísá podle denní a noční doby – nad ránem se zvyšuje, protože se tělo připravuje na boj s nepřítelem. Když tedy pacient přijde do ordinace, vůbec nemusí jít o nejreprezentativnější bod dne. Existují pacienti, kteří mají vysoký krevní tlak pouze při monitorování či v ordinaci lékaře. Odhaduje se, že asi 40 procent pacientů, kteří přicházejí s vysokým krevním tlakem, mají běžně tlak normální, a naopak se ukázalo, že třetina pacientů, kteří přišli k lékaři a měli tlak téměř v normě, ho doma měli vysoký. Řešením je buď 24 hodinové měření tlaku, což je metoda náročná pro pacienta, zdravotníka i ekonomicky, nebo domácí monitoring,“ vysvětluje Aleš Linhart.

Problém podle něj ovšem je, že řada lidí selfmonitoring sice provádí, ale buď chybně, na nevyhovujícím přístroji nebo s nevhodnou formou záznamu. Pacient si například několikrát denně zapíše naměřené hodnoty na papír a lékaři pak přinese stovky dat, které zdravotník nemá šanci vyhodnotit.

„Domácí měření tlaku je lepší než v ordinaci a má dopad na prognózu pacientů. Jsou tu ale jasně nastavené postupy, o nichž bohužel naši pacienti nejsou správně informováni. Je třeba používat přístroje, které prošly klinickým zkoušením a mají validaci. Existuje server Dableducational.org, který shrnuje výsledky studií, takže pokud pacient kupuje přístroj, měl by server navštívit. Přístroje by měly měřit manžetou na paži, nikoliv na zápěstí – existuje jen jeden přístroj na zápěstí, který má jakous takous validaci,“ radí Aleš Linhart.

Upozorňuje také na mnohdy chybné obrázky domácího měření, které kolují po internetu. Přístroj musí být na úrovni srdce pacienta, který má mít ruku opřenou o stůl. Manžeta by se měla nafukovat samostatně, nikoliv mechanicky. Měření by mělo probíhat v klidu – určitě tedy není dobré si k němu ráno pustit zprávy. Velmi důležitá je i pečlivost a poctivost záznamu hodnot.

„Pacientům byly poskytnuty přístroje s pamětí, ale oni to nevěděli. Ukázalo se, že zaznamenali špatně téměř 40 procent hodnot, ve 26 procentech výrazně podhodnocovali záznam a v pěti procentech nadhodnocovali,“ konstatuje profesor. Není to podle něj jediné úskalí při práci s pacienty – mnozí totiž navíc neberou předepsané léky. „Nedávno vyšla studie kolegů z 1. lékařské fakulty, kteří stanovovali hladiny léků u pacientů, kteří mají hypertenzi, a zjistili, že přes 40 procent lidí léky neužívá,“ dodává Linhart.

Že je správné domácí měření velmi účinné, prokázala např. britská studie. Ta se zaměřila na 527 nemocných od 35 do 74 let, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin, přičemž jedna se měřila doma a druhá se léčila standardně v ordinaci. Rozdíl poklesu tlaku mezi skupinami byl na úrovni přidání jednoho až dvou léků do terapie.

Pokud by ovšem pacient odesílal přes PC či chytrý telefon správně získaná data lékaři, mohl by jeden z nich ušetřit zdraví a druhý čas. „Telemedicína by v případě hypertenze zlepšila kontrolu pacientů, mohla by zmírnit zátěž lékařů a ušetřit prostředky na léčbu kardiovaskulárních onemocnění,“ uzavírá Aleš Linhart.

Jak si měřit tlak

– Alespoň po pěti minutách uklidnění vsedě.

– Paži na stůl vedle přístroje (výška stolu 70-75 cm), správně nasazená manžeta.

– Nekřížit nohy přes sebe, nehýbat jimi, nemluvit a nevykonávat žádné jiné aktivity.

– Měření opakovat v intervalech 1-2 minut.

– Výsledky mezi měřeními zapsat (pokud nemá přístroj paměť nebo nepřenáší po síti či chytrém telefonu data na server).

Kdy si měřit tlak

Vždy při prvním posouzení tíže hypertenze, při změnách léčby a před každou návštěvou u ošetřujícího lékaře.

– „Kampaň“ sedm dní měření – vždy ráno a večer (před užíváním léků a před jídlem).

– Vždy alespoň dvě měření po sobě.

– První den každé kampaně se do průměru měření nepočítá.

– Mimo systematické „kampaně“ měření není doporučeno přístroj používat častěji než 1-2x týdně.

(Zdravotnickydenik.cz, autor: mk, 23.11.2014)

http://www.zdravotnickydenik.cz/2014/11/domaci-mereni-tlaku-vice-nez-tretina-lidi-si-vysledky-zapise-spatne/