Marné čekání na dobu digitální

Dánsko, Švédsko a Finsko, ale také Estonsko, Izrael či Slovensko spustily elektronické zdravotnictví. Česko zažilo několik pokusů o digitalizaci zdravotnictví, ale od zavedení komplexního systému je daleko. Účastníci konference Digitální zdravotnictví Izrael – Slovensko – Česko z řad odborné veřejnosti se proto v bleskovém průzkumu shodli, že eHealth je třeba zavést co nejdříve.

„Chceme podpořit snahu o zavedení elektronického zdravotnictví. Poučit se ze zkušeností ze zahraničí a najít nejlepší řešení, jak provést digitalizaci v Česku,“ prohlásil JUDr. Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské obchodní komory, jež konferenci pořádala.
Právě Izrael má mimořádně komplexní a efektivní systém využívající široké spektrum digitálních prvků od elektronických lékařských záznamů (EMR) přes elektronické recepty (e-Preskripce) až po telemedicínu, tedy vzdálený monitoring pacientů či konzultace s lékaři. „Systémová elektronizace zdravotnictví v Izraeli mimo jiné snížila návštěvy pohotovostních služeb nemocnic o 78 procent. Ve výsledku se šetří čas a peníze pacientů i pojišťoven a lékaři se mohou soustředit na závažnější případy,“ poukázal Smutný.

Také zkušenosti z dalších zemí ukazují, že digitalizace pomáhá zefektivnit a zkvalitnit lékařskou péči, a navíc přináší úsporu finančních prostředků, jež lze investovat do dalšího rozvoje zdravotnictví. Nadto rozšiřuje možnosti pacientů, kteří získají přístup do své elektronické zdravotní dokumentace s přehledem výsledků vyšetření, léků i zdravotních dat.
Příkladem pro ČR může být i Slovensko (SR), které elektronické zdravotnictví aktuálně zavádí. Letos v květnu země spustila Národní portál zdraví. Vývoj, implementace a testování až po plný provoz trvaly pět let. Systém je přísně zabezpečený, lékaři do něj mají přístup pomocí elektronického průkazu zdravotního pracovníka, pacienti využívají svůj elektronický občanský průkaz. Navíc mohou určit, kteří lékaři budou mít k údajům přístup.
„Vznik systému na Slovensku komplikovaly změny vlád a problém byl také s registry dat, protože nikdo neřešil aktuálnost údajů. Nyní se vše podařilo spustit a máme rok a půl na to, aby byli všichni připojeni a začali fungovat v novém elektronickém systému,“ popsal Rudolf Kubička z Ness Slovakia, která se podílela na slovenské verzi eHealth a jejíž sesterská firma řešila systém v Izraeli.

Zkušenosti ze SR ukazují, že je nutný koncepční přístup i promyšlené nastavení technologií, organizačních procesů i legislativy. Ale nejpocit je politická podpora a zájem všech zainteresovaných složek. „Je potřeba stále pracovat se všemi skupinami – lékařskými profesními organizacemi, nemocnicemi, zdravotními pojišťovnami, státními orgány, lékárnami i občany – a vysvětlovat jim výhody elektronického zdravotnictví,“ poukázala MUDr. Helga Kajanová z Ness Slovakia.

V Česku je nyní v připomínkovém řízení Národní strategie elektronického zdravotnictví, která plánuje elektronizovat zdravotnictví v souladu s eGovernmentem, a brzy by ji měla projednávat vláda. Součástí systému eHealth má být elektronická zdravotní dokumentace, elektronické recepty, telemedicína a mHealth (mobilní zdravotnictví) i další prvky.
„V minulosti se v rámci státní správy podařilo vytvořit některé klíčové elektronické systémy, máme fungující registry a dobře připravený základ. Pokud pro to bude politická vůle, mohli bychom elektronické zdravotnictví spustit poměrně rychle,“ informoval Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie.

(AM Review, autor: kab, 26.9.2016)